Od 1.1.2012 – musíte mít osobu odborně způsobilou pro prevenci rizik
1.1.2012 uplyne pět let od účinnosti zákona číslo 309/2006 Sb. (zákona o BOZP), kdy mohli prevenci rizik podle Zákoníku práce provádět všichni “bezpečáci“, kteří v minulosti získali osvědčení bezpečnostního technika.
Od 1.1.2012 podle zákona č. 309/2006 Sb. zaměstnává-li zaměstnavatel více než 26 zaměstnanců, musí zajišťovat úkoly v prevenci rizik jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Pokud má do 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti.
Každá činnost, kterou při podnikání provádíme, má svá jistá omezení. Málokdy můžeme dělat, co chceme, jak chceme a mít jistotu, že všechno dopadne dobře – úspěchem a bez nehod. Často je to problém v nás, ale jsou zde i vlivy okolí.
Definice
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je mezivědní obor. Též je možné na ni nahlížet jako na souhrn opatření stanovených legislativou nebo zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu. (Zdroj: Wikipedia.)
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) – podmínky a faktory, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví a bezpečnost zaměstnanců nebo jiných pracovníků (včetně dočasných pracovníků a pracovníků dodavatelů), návštěvníků nebo jiných osob na pracovišti. (Zdroj: ČSN OHSAS 18001 z roku 2008.)
Komentář
Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat podle Zákoníku práce pro zaměstnance bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí.
Pod pojmem pracovní prostředí je zahrnuto pracoviště, komunikace nebo-li přístup na pracoviště, sociální zařízení (zázemí), faktory pracovního prostředí. Pracoviště je vybaveno stavebními konstrukcemi nebo stavbou, strojním a technologickým zařízením, nábytkem, rozvody energií a ostatním pomocným zařízením. Toto vše ovlivňuje prostředí zaměstnance a samotného zaměstnance, který v něm vykonává požadovanou práci a tráví zde třetinu svého produktivního věku.
Problematika měření EMC (elektromagnetické kompatibility) je u strojů často opomíjenou záležitostí, proto jsem zpracoval následující stručné teoretické shrnutí problematiky posuzování nových i upravovaných strojů, dle požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu. Uvedené upravuje NV č. 616/2006 Sb., kterým je implementována evropská směrnice 2004/108/EC.
A) Kdy posuzovat shodu strojů a kdy ne – všeobecně:
Co je smyslem školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci? Můj názor je, že tím smyslem je seznámení posluchače s tím, jak má vykonávat určitou práci tak, aby neohrozil bezpečnost a zdraví sebe samého a ani nikoho dalšího.
Stát z mnoha důvodů, dbá o bezpečnost a zdraví svých občanů – zaměstnanců, a tak v právních předpisech stanovuje základní pravidla pro BOZP a to jak obecné, tak pro určitá pracoviště, činnosti velice konkrétní. Protože stát není schopen stanovit pravidla na všechno, nařizuje výrobcům a dovozcům pro stroje, zařízení, chemické látky atd. vytvořit pravidla pro bezpečné zacházení s nimi.
Po zaměstnavateli, pak nechce nic jiného, než aby s těmito pravidly, a dalšími pravidly, podle kterých se má pracovat, včas seznámil své zaměstnance.
Rizika související s bezpečností a ochranou zdraví při práci (BOZP) a prevence rizik jsou nejvýznamnější součástí zajišťování BOZP u firem. V praxi se firmy zaměřují pouze na prevenci těch rizik, které jsou popsané v právních předpisech. Je to pochopitelné, protože spolu s riziky jsou zde popsaná i opatření k jejich snižování nebo odstranění. Není tedy třeba moc přemýšlet a s určitými znalostmi, co právní předpisy o BOZP obsahují, si lze na „odborníka v BOZP“ snadno hrát. Výhodou je i to, že se lze za právní předpis dobře schovat. Často pak může podnikatel slyšet větu „To jsem nevymyslel já, to se musí, protože je to v zákonech.“ Neříkám, že je to špatně. Já jsem také potkal podnikatele, kteří a nic jiného, než je v zákoně uvedeno, dělat nechtějí. A tam, kde mají jistou volnost se snaží o minimalizaci úsilí a nákladů. Nemohu ale říct, že je to dostatečné.
Rád bych se v tomto příspěvku věnoval druhé části prevence rizik, kterou je vyhledávání rizik a přijímání opatření zaměstnavatelem.
nedávno mě zaujala reportáž na Nově (zde). Tato reportáž zřejmě vznikla z podnětu příjemců informace o rizicích, zaměstnanců Policie. Policistům připadalo, že z nich někdo dělá nesvéprávné osoby a navíc, že za to dostal moc dobře zaplaceno.
Při nedávné návštěvě mi náš partner z firmy oznámil, že už zakoupili OOPP pro práci ve výškách a že je již dotyčným osobám rozdali. (Osoby již měly absolvované školení pro práci ve výškách.) Moji otázku co za informace jim prodejce předal, mi odpovědět neuměl. Brzy však jeho kolega, na mojí žádost, přinesl „stoh“ dokumentů pro karabinu, bezpečnostní postroj a samonavíjecí zachycovač pádu. Když jsme vyházeli německé, anglické a ostatní verze, zbyly nám dva české Návody k použití postroje a zachycovače a jeden slovenský Návod na použitie – karabíny celkem 6 potřebných listů A4.
Jak je u nás v Čechách zvykem, návody nikdo nečetl a tak se do firmy nedostala informace
budou asi čím dál častějším jevem. Důvodů je proto několik.
1/ Lepší vědomosti a znalosti zaměstnanců, získané z firem, které odškodňují úrazy bez problémů, na školeních BOZP, z informací vyměňovaných mezi lidmi, internetu, novin.
2/ Narůstající počet právníků zabývajících se pracovně právními vztahy, včetně BOZP.
3/ Velmi časté zametání úrazů pod koberec, protože
Od 1.1.2011 začalo platit nařízení vlády č.201/2010 Sb. Základní změnou pro firmy byla, nutnost vyměnit „Knihu úrazů“ a formuláře „Záznamy o úrazu“ a upřesnit si, jaký pracovní úraz se ohlašuje a kam se posílají záznamy. Poslední podstatnou změnou je, že