Každá činnost, kterou při podnikání provádíme, má svá jistá omezení. Málokdy můžeme dělat, co chceme, jak chceme a mít jistotu, že všechno dopadne dobře – úspěchem a bez nehod. Často je to problém v nás, ale jsou zde i vlivy okolí.

Proto každou činnost musíme hodnotit reálnou proveditelností, a zda všechny naše dostupné lidské zdroje jsou schopny při daných podmínkách činnost úspěšně provést.

Největším hybatelem jsou naši lidé a zvlášť s ohledem na ně musíme provést dobrou přípravu, detailně rozebrat vše, co může výsledek našeho snažení negativně ovlivnit.

Jaké tedy jsou vlastně podmínky a potřeby našich lidí pro splnění požadovaných cílů:

A v těchto všech podmínkách číhá nebezpečí, nedořešení, podcenění, nevyjasněnosti, formálnosti, pasivity…

To vše musíme umět pojmenovat a změřit, tato ohrožení musí mít svou rozhodovací hodnotu, zda do toho půjdeme nebo ne.

Abychom mohli rozhodnout, musíme si ještě stanovit kritéria – meze, které vyznačí, zda realizovat nebo ne.

Mějme na paměti, že také musíme uvážit všechny dopady, které pro nás bude mít nenaplněný cíl – nerealizovaný produkt, a jak je vlastně velká pravděpodobnost, že tento produkt nakonec nebudeme realizovat. Tato rozvaha v matematickém vyjádření určí RIZIKA naší činnosti. Míra rizika je pak začlenění rizika do tabulky podle našich kritérií.

Pro snížení míry rizika můžeme udělat hodně,

Z této rozvahy nám vyjde, co je třeba zařídit a připravit, aby nastal požadovaný úspěch našeho snažení s přijatelnou mírou rizika, tedy zejména bez negativních následků pro naše lidi a s potenciálem uspět s naším produktem na trzích.

Zde je vlastně filozofie celé vědy o rizicích:

V rozborech rizik nikdy není nic a ani nemůže být naprosto jisté nebo jednoznačně určené, zdánlivě sebepřesnější číslo je vždy odhadem, ale učíme se s riziky pracovat a ovládat je.

A to je nekonečný proces sledování, hodnocení a naší preventivní činnosti.

http://www.preventcom.cz/blog/wp-content/themes/presstwo