nedávno mě zaujala reportáž na Nově (zde). Tato reportáž zřejmě vznikla z podnětu příjemců informace o rizicích, zaměstnanců Policie. Policistům připadalo, že z nich někdo dělá nesvéprávné osoby a navíc, že za to dostal moc dobře zaplaceno.

Jedním z vyhodnocených rizik pro policisty bylo riziko zakopnutí, pádu a pádu z výšky a návod jak mají policisté chodit a jak by se měli policisté chovat, aby se jim nic nestalo. Dalšími riziky byla setkání s hady, sršni a podobně.

Reportáž se problémem zabývala více méně s jediným cílem a tím byla maximální sledovanost.  Ověřil jsem si při následujících návštěvách u klientů, že ji opravdu hodně lidí vidělo.  Zajímavější z hlediska BOZP, byla krátká diskuze na internetu pod touto reportáží.

Diskutující se rozdělili:

Z reportáže a diskuze vidím největší problém ne u Policie, ale u situace kolem BOZP a hodnocení rizik v celé České republice a zejména přílišný alibismus, který vítězí. Strašnou spoustou informací předávaných zaměstnanci, aby se snad na něco nezapomnělo. Stovkami stránek dokumentace související s BOZP v podnicích, kterou málokde někdo přečetl celou.

Tento alibismus je nepřímo vyvoláván nejen obavami podniků na nic nezapomenout, snahou „bezpečáků“ doložit svou činnost a potřebnost, ale i některými inspektory, kteří doporučují dávat do směrnic BOZP, informace, které jsou již v zákonech nebo v provozní dokumentaci.

Někde jsem četl:

„V informacích o rizicích by měla být pouze taková informace, jejíž ztráta by znamenala skutečné ohrožení zdraví nebo života lidí. A pokud takovou informace není, pak je nejen zbytečná, ale vyloženě nebezpečná, protože odvádí pozornost od těch důležitých informací, případně snižuje závažnost a účelnost celkové informace o rizicích.

A to se možná povedlo i u Policie.

V tomto článku byly využity informace a obrázky z veřejně přístupné webové stránky, na kterou je v textu uvedený odkaz. © 2010 CET 21 spol. s r.o. se sídlem Praha 5, Kříženeckého nám. 1078/5, IČ: 458 00 456

http://www.preventcom.cz/blog/wp-content/themes/presstwo